Když si našinec přijde k nějakým penězům, zpravidla tedy ve chvíli, když se mu jich dostane legálním způsobem, vrhne se na něj stát a žádá si svůj ‚desátek‘. Protože je to zkrátka nastaveno tak, že stát – onen pomyslný Jánošík – bere těm, kdo mají, aby to rozdal těm, kdo nemají, s vidinou lepších volebních výsledků politiků, kteří jsou zrovna u moci a štědře rozhazují to, co stát má.

Ovšem jsou okamžiky, kdy by podobné odírání bylo už vážně více než hanebné. Kdy se zkrátka získané peníze nedaní, aby to nebylo i na politiky příliš ostudné. Jenže i v takovém případě by si vládci rádi přilepšili na úkor takového ‚zbohatlíka‘. Jenže jak to udělat, aby se neznemožnili a přitom pokud možno nějaké peníze vytřískali i z této situace?
Zdá se to jako nemožné, ale možné to bohužel je. I tady se podařilo mocným vymyslet šikovnou kličku.

A tak je nařízeno, že se musí hlásit státu, tedy finančnímu úřadu, i takové příjmy, jež jsou od daně osvobozené, a to pokud jejich výše přesáhne pět milionů korun. V takovém případě o tom musí být zmíněná instituce uvědoměna, jakkoliv – jak zaznělo – jí z toho nebude náležet ani koruna na daních.
Pokud to tedy bude nahlášeno.
Když totiž člověk takový nedaněný příjem nahlásit zapomene nebo to ignoruje, má stát žně. V případě nenahlášení se totiž takovému ‚provinilci‘ ukládá pokuta, dosahující až patnácti procent z dotyčného příjmu, minimálně tedy 750000 Kč.
Chodí to tak už od roku 2015. A dotýká se to třeba těch, kdo prodají byt či dům, ve kterém bydleli aspoň dva roky nebo ho drželi aspoň pět let, kdo prodali svůj podíl na společnosti s ručením omezením, jenž jim patřil aspoň pět let, kdo dědili, dostali dar od příbuzného v přímé i vedlejší linii, kdo prodali akcie držené minimálně tři roky a podobně.

Finančnímu úřadu se musí nahlásit, jak vysoký onen příjem byl, jak byl tento získán, v jaké podobě byl získán a kdy vznikl. Jinak se onen ‚zbohatlík‘ navzdory osvobození od daně nedoplatí.
Protože politici přece nějak k penězům přijít musí. Aby měli co rozhazovat.
A co od nich dostane ten, kdo si takto polepšil, na oplátku? Vlastně vůbec nic. Věřte tomu nebo ne, ale na přiznání takového příjmu se mocní dosud neobtěžovali vymyslet ani patřičný formulář.

Když si našinec přijde k nějakým penězům, zpravidla tedy ve chvíli, když se mu jich dostane legálním způsobem, vrhne se na něj stát a žádá si svůj ‚desátek‘. Protože je to zkrátka nastaveno tak, že stát – onen pomyslný Jánošík – bere těm, kdo mají, aby to rozdal těm, kdo nemají, s vidinou lepších volebních výsledků politiků, kteří jsou zrovna u moci a štědře rozhazují to, co stát má.

Ovšem jsou okamžiky, kdy by podobné odírání bylo už vážně více než hanebné. Kdy se zkrátka získané peníze nedaní, aby to nebylo i na politiky příliš ostudné. Jenže i v takovém případě by si vládci rádi přilepšili na úkor takového ‚zbohatlíka‘. Jenže jak to udělat, aby se neznemožnili a přitom pokud možno nějaké peníze vytřískali i z této situace?
Zdá se to jako nemožné, ale možné to bohužel je. I tady se podařilo mocným vymyslet šikovnou kličku.

A tak je nařízeno, že se musí hlásit státu, tedy finančnímu úřadu, i takové příjmy, jež jsou od daně osvobozené, a to pokud jejich výše přesáhne pět milionů korun. V takovém případě o tom musí být zmíněná instituce uvědoměna, jakkoliv – jak zaznělo – jí z toho nebude náležet ani koruna na daních.
Pokud to tedy bude nahlášeno.
Když totiž člověk takový nedaněný příjem nahlásit zapomene nebo to ignoruje, má stát žně. V případě nenahlášení se totiž takovému ‚provinilci‘ ukládá pokuta, dosahující až patnácti procent z dotyčného příjmu, minimálně tedy 750000 Kč.
Chodí to tak už od roku 2015. A dotýká se to třeba těch, kdo prodají byt či dům, ve kterém bydleli aspoň dva roky nebo ho drželi aspoň pět let, kdo prodali svůj podíl na společnosti s ručením omezením, jenž jim patřil aspoň pět let, kdo dědili, dostali dar od příbuzného v přímé i vedlejší linii, kdo prodali akcie držené minimálně tři roky a podobně.

Finančnímu úřadu se musí nahlásit, jak vysoký onen příjem byl, jak byl tento získán, v jaké podobě byl získán a kdy vznikl. Jinak se onen ‚zbohatlík‘ navzdory osvobození od daně nedoplatí.
Protože politici přece nějak k penězům přijít musí. Aby měli co rozhazovat.
A co od nich dostane ten, kdo si takto polepšil, na oplátku? Vlastně vůbec nic. Věřte tomu nebo ne, ale na přiznání takového příjmu se mocní dosud neobtěžovali vymyslet ani patřičný formulář.

Když si našinec přijde k nějakým penězům, zpravidla tedy ve chvíli, když se mu jich dostane legálním způsobem, vrhne se na něj stát a žádá si svůj ‚desátek‘. Protože je to zkrátka nastaveno tak, že stát – onen pomyslný Jánošík – bere těm, kdo mají, aby to rozdal těm, kdo nemají, s vidinou lepších volebních výsledků politiků, kteří jsou zrovna u moci a štědře rozhazují to, co stát má.

Ovšem jsou okamžiky, kdy by podobné odírání bylo už vážně více než hanebné. Kdy se zkrátka získané peníze nedaní, aby to nebylo i na politiky příliš ostudné. Jenže i v takovém případě by si vládci rádi přilepšili na úkor takového ‚zbohatlíka‘. Jenže jak to udělat, aby se neznemožnili a přitom pokud možno nějaké peníze vytřískali i z této situace?
Zdá se to jako nemožné, ale možné to bohužel je. I tady se podařilo mocným vymyslet šikovnou kličku.

A tak je nařízeno, že se musí hlásit státu, tedy finančnímu úřadu, i takové příjmy, jež jsou od daně osvobozené, a to pokud jejich výše přesáhne pět milionů korun. V takovém případě o tom musí být zmíněná instituce uvědoměna, jakkoliv – jak zaznělo – jí z toho nebude náležet ani koruna na daních.
Pokud to tedy bude nahlášeno.
Když totiž člověk takový nedaněný příjem nahlásit zapomene nebo to ignoruje, má stát žně. V případě nenahlášení se totiž takovému ‚provinilci‘ ukládá pokuta, dosahující až patnácti procent z dotyčného příjmu, minimálně tedy 750000 Kč.
Chodí to tak už od roku 2015. A dotýká se to třeba těch, kdo prodají byt či dům, ve kterém bydleli aspoň dva roky nebo ho drželi aspoň pět let, kdo prodali svůj podíl na společnosti s ručením omezením, jenž jim patřil aspoň pět let, kdo dědili, dostali dar od příbuzného v přímé i vedlejší linii, kdo prodali akcie držené minimálně tři roky a podobně.

Finančnímu úřadu se musí nahlásit, jak vysoký onen příjem byl, jak byl tento získán, v jaké podobě byl získán a kdy vznikl. Jinak se onen ‚zbohatlík‘ navzdory osvobození od daně nedoplatí.
Protože politici přece nějak k penězům přijít musí. Aby měli co rozhazovat.
A co od nich dostane ten, kdo si takto polepšil, na oplátku? Vlastně vůbec nic. Věřte tomu nebo ne, ale na přiznání takového příjmu se mocní dosud neobtěžovali vymyslet ani patřičný formulář.

Když si našinec přijde k nějakým penězům, zpravidla tedy ve chvíli, když se mu jich dostane legálním způsobem, vrhne se na něj stát a žádá si svůj ‚desátek‘. Protože je to zkrátka nastaveno tak, že stát – onen pomyslný Jánošík – bere těm, kdo mají, aby to rozdal těm, kdo nemají, s vidinou lepších volebních výsledků politiků, kteří jsou zrovna u moci a štědře rozhazují to, co stát má.

Ovšem jsou okamžiky, kdy by podobné odírání bylo už vážně více než hanebné. Kdy se zkrátka získané peníze nedaní, aby to nebylo i na politiky příliš ostudné. Jenže i v takovém případě by si vládci rádi přilepšili na úkor takového ‚zbohatlíka‘. Jenže jak to udělat, aby se neznemožnili a přitom pokud možno nějaké peníze vytřískali i z této situace?
Zdá se to jako nemožné, ale možné to bohužel je. I tady se podařilo mocným vymyslet šikovnou kličku.

A tak je nařízeno, že se musí hlásit státu, tedy finančnímu úřadu, i takové příjmy, jež jsou od daně osvobozené, a to pokud jejich výše přesáhne pět milionů korun. V takovém případě o tom musí být zmíněná instituce uvědoměna, jakkoliv – jak zaznělo – jí z toho nebude náležet ani koruna na daních.
Pokud to tedy bude nahlášeno.
Když totiž člověk takový nedaněný příjem nahlásit zapomene nebo to ignoruje, má stát žně. V případě nenahlášení se totiž takovému ‚provinilci‘ ukládá pokuta, dosahující až patnácti procent z dotyčného příjmu, minimálně tedy 750000 Kč.
Chodí to tak už od roku 2015. A dotýká se to třeba těch, kdo prodají byt či dům, ve kterém bydleli aspoň dva roky nebo ho drželi aspoň pět let, kdo prodali svůj podíl na společnosti s ručením omezením, jenž jim patřil aspoň pět let, kdo dědili, dostali dar od příbuzného v přímé i vedlejší linii, kdo prodali akcie držené minimálně tři roky a podobně.

Finančnímu úřadu se musí nahlásit, jak vysoký onen příjem byl, jak byl tento získán, v jaké podobě byl získán a kdy vznikl. Jinak se onen ‚zbohatlík‘ navzdory osvobození od daně nedoplatí.
Protože politici přece nějak k penězům přijít musí. Aby měli co rozhazovat.
A co od nich dostane ten, kdo si takto polepšil, na oplátku? Vlastně vůbec nic. Věřte tomu nebo ne, ale na přiznání takového příjmu se mocní dosud neobtěžovali vymyslet ani patřičný formulář.